Duben 2017

Nechala jsem si zhodnotit blog u žhavé lolitky... či tak něco

19. dubna 2017 v 19:00 | Baryn |  deník
Jelikož jsem retardovaný sklerotik, přicházím s touto "novinkou" o tři měsíce později, ale lépe pozdě než nikdy, že? Zkrátka jsem si někdy na přelomu února a... toho měsíce před únorem, teď mi vypadlo jméno... nechala zhodnotit blog od Anice. Myslíte si, že mi šlo o nějaké laciné lichotky od blogerek, které se snaží každému zavděčit, nebo o hodnocení typu "fujky metal" od klasických blogových hodnotitelek? Pfff... Tuto jedinečnou nabídku hodnocení blogů od Anice (a vážně nevím, jestli se to čte [anice] nebo [enys]) jsem využila kvůli jejímu pošramocenému vhledu, ironického nadhledu a zlému pohledu.
Jak tedy mé hodnocení dopadlo? Řekla bych, že "nad očekávání". Jen na úvod musím zdůraznit, že hodnocení proběhlo ještě s designem Rising Flames. V celém článku je hodnocení i s mými kajícnými připomínkami, a tak jen na vysvětlenou uvádím, že vše od Anice, je psáno šedě.


The frost will cometh

18. dubna 2017 v 18:16 | Baryn |  grafika
Konečně tu máme jaro v plném proudu, což je ten ideální čas na... zimní design. Zase jsem něco časově nevychytala. Důvod, proč sem přináším chlad a zimu, je prostý. Guild Wars. Ach ano, už zase, já vím... Po roce vzdychání nad představou držet v rukách svou vlastní mrazivou sekeru s honosným jménem Frostfang, se mi podařilo skutečně ji získat. Ne získat, vyrobit.
A ano, stále se trapně bavíme jen o herním světě, nejsem žádný zručný weaponsmith a mé vlastní ruce zejí prázdnotou. Jediné, co čas od času svírají epického, jsou mé roztomilé chmelinky (čtěte kočky).

Každopádně nastal čas rozloučit se s mým oblíbeným Rising Flames a přivítat ledový design Frostfang, pravý opak svého předchůdce. Ne jen tou tématikou, ostatně, neboť na rozdíl od lávového pekla (a těch božích lebek!) se mi s ledovými krystaly nepracovalo zas tak dobře. Vyzkoušela jsem si to už před Vánoci, kdy jsem sem chtěla nahodit zimní kabát oslavující novou zimní zónu Bitterfrost Frontier, ale všechny mé pokusy seskládat z těch screenů něco snesitelného dopadly bídně. A kdybych tehdy nestvořila design pro Pythonissu, uvěřila bych, že jsem ztratila schopnost "matlat obrázky dohromady". No, neztratila, ale Frostfang zaručeně není mým nejkrásnějším dílem... a proto se tu ani moc neohřeje (hahahaha). Možná. Spíš to vidím tak, že ho asi časem předělám než cokoliv jiného, neboť oslavit získání legendární zbraně prostě nějak musím. No a třeba se mi nakonec tento design také zalíbí a zůstane tu "celou věčnost".

Každopádně jsem chtěla ještě něco - což je asi ta nejdůležitější část článku, neboť popravdě nemá zas takový smysl vás informovat o změně designu, když to každý vidí :D - chtěla jsem vám poděkovat. Upřímně a ze srdce poděkovat a za všechny milé, souhlasné, povzbudivé a pochvalné komentáře u minulého článku. Já se snad na ten blog ještě vrátím definitivně. :D Ostatně změna deisgnu je dobrý krok...
Jelikož mi však někdy ke konci května začne opět zkouškové, neslibuji vám v žádném případě, že má aktivita bude nějak šíleně vysoká.

V celém článku jsou náhledy Frostfangu a jeho předchůdce Rising Flames:

Kdo přežije - Velikonoce

16. dubna 2017 v 15:51 | Baryn |  Výtvory: kresby, malby, básně apod
Ne že by mě blogování zas až tak nebavilo, ale jednak jsem teď neměla moc času se blogu věnovat, a jednak mě sem nějak nic netáhne... Jak to myslím? Jde jen o to, že když jsem měla svůj první blog - v nějakých čtrnácti letech - nebyl pro mě problém najít si tu spřízněné duše, opravdové přátele a zajímavé blogy, na které jsem se s nadšením vracela. Teď tu nic takového nemám. Samozřejmě, že blogy vás všech jsou zajímavé, ale... nejsme fanda Miley Cyrus, nesbírám panenky, neprocházím si depresemi, nejsem matka... hodně těchto zajímavých témat jde proto mimo mě. Ráda se vracím tak ke třem lidem, se zbytkem se nemám příliš o čem bavit, když to řeknu na rovinu. No a jelikož tu téměř s nikým nemám společné zájmy, psát o věcech, které mě baví, pro lidi, kterým je to putna, nebo nedej bože se nutit do témat, která mě tolik nezajímají, jen abych se zavděčila potenciálním čtenářům, to mi přijde ubohé a... zbytečné. Takže se omlouvám, že tady moc nejsem, ale nevidím v blogování už příliš smysl. Občas sem přidám fotky koček, nějakých mých výtvorů a dost možná si postěžuji nad tím, jak skupiny vydávají stále horší a horší alba, načež o měsíc později přispěchám s článkem, že to nové album je vlatsně úplně super... no, a toť vše.

A k tomu nadpisu. Poprvé v životě jsem se vrhla sama na... no, nazvěme to velikonočními vajíčky. Když jsem procházela po těch trzích venku, kde nabízeli dřevěná vajíčka, říkala jsem si "pfff, co za lamy a lenochy tohle potřebuje". No, po tom mém barvení už mám pro dřevěné kraslice mnohem větší pochopení. :D
Důvod, proč mé barvení nebylo krátké a jednoduché, je prostý: Velmi neprozřetelně jsme chtěla každé vajíčko jiné a originální. No, u některých se to asi i vydařilo... Každé je šeredné svým vlastním originálním způsobem. :D Ale někdo ta zvrácená vajíčka mít musí. Každopádně ten nadpis jsem nezvolila proto, že bych já nějak utrápeně horko těžko přežila "to hrozné barvení". Spíš jen hrstka elitních vajec přežila mou něžnou péči. Takže je jich málo. Ani efekt roztleskávaček na ně fungovat bohužel nebude. :(




Ty divné znaky, které se na některých vyskytují, souvisí s GUild Wars 2, jak jinak. Vybrala jsem pro vajíčka znaky některých povolání, protože... pro mě je to téma blízké, hřejivé... a tradiční vajíčka se zajíčky, slepičkami nebo kytičkami nepotřebuji. A nic složitějšího stejně nejsem schopná s tím vyvést. :D